Autor: Bobby
Publikováno: 19. března 2003 |
První
část
Druhá část
Protiopatření
a druhy navádění ATGM
Nyní
si něco řekneme o protiopatřeních proti řízeným střelám. Jedná se o dva
aktivní systémy ochrany proti řízeným střelám ATGM (anti tank groung
missile), Štora a Arena. Pro vysvětleni funkcionality systému Štora (a
všeobecné poučení), si nejprve rozdělíme protitankové řízené střely do
několika skupin podle druhu navádění.
V každém systému ATGM jsou tři elementy. Potřebujete sledovat cíl, často
(ale ne vždy) potřebujete sledovat zároveň raketu a nakonec potřebujete
předávat řídící signály letící raketě. Na základě těchto principů řízené
střely rozdělíme.
V 1.generaci
navádění ATGM se užíval tzv.systém
‘MCLOS‘ – z anglického manual command line of sight (manuální
navádění v oblasti vzdálenosti dohledu). U těchto raket operátor sleduje
v optice přístroje jak raketu, tak cíl a navádí ji na cíl manuálně pomocí
signálů předávaných po drátě. Systém byl nevýhodný z důvodu, pokud raketa
uletěla z hledáčku operátora neměl už šanci ji dobře navést na cíl. Systém
vyžadoval velmi zkušeného operátora s velkou praxí. (AT2 Swatter, AT3
Sagger)
V
2. generaci navádění ATGM se užíval tzv.systém
‘SACLOS‘ - z anglického Semi Automatic
Command Line Of Sight (poloautomatické navádění v oblasti vzdálenosti
dohledu). Rakety byly také naváděny po drátě, ale úlohou operátora bylo
držet cíl v záměrném kříži a počítač naváděcího systému sledoval raketu
sám (IR fléra v zadní části rakety) a naváděl ji na cíl podle pokynů
operátora. (TOW)
3. generace navádění ATGM
je 'ACLOS' systém - Automatic Command
Line Of Sight (automatické navádění v oblasti vzdálenosti dohledu).
Operátor pouze označí cíl a systém jej sleduje a navádí ne něj raketu
automaticky. Zatím pouze jedna raketa, pokud vím používá tento druh
navádění (Swingfire)
V některých případech může být drát nahrazen radiovými povely.
Dalšími druhy jsou dva druhy laserového navádění. První je
Semi Active Laser (SAL) kdy je raketa
naváděna na cíl označený laserovým značkovačem a úlohou operátora je držet
na cíli značkovací paprsek. Druhým druhem jsou tzv.
Laser Beam Riding (LBR) rakety, které na cíl letí v koridoru
laserového ozařování (letí po paprsku).
Existují i další modernější způsoby jako rakety MMW naváděné vlastním
radarem nebo nejnovější rakety naváděné pomocí optického kabelu s kamerou
nebo IR zobrazovačem v přídi, které už samozřejmě mohou útočit za hranici
dohledu (na velkou vzdálenost nebo přes terénní nerovnosti).
Štora
je umístěna na ruských tancích na každém boku věže jeden emitor. Funguje
jako systém rušení navádění řízených střel používajících navádění druhé
generace. U těchto raket řídící systém sleduje infračervenou fléru
(značkovací zdroj záření) umístěnou v zádi rakety. Na základě její polohy
a umístění záměrného kříže operátorem upravuje let střely. Štora pomocí
vysokého vyzařování IR a jeho modulací zmate počítač naváděcího systému
sledující raketu a ta mine cíl. Je to jakýsi ECM (electronic counter
measure) pro tanky.
Arena
je systém aktivní obrany založený na ničení přilétajících raket. Na zádi
věže tanku je mikrovlnný radar sledující okolí tanku. Počítač vyhodnocuje
všechny zachycené třídí je a propočítává jejich dráhy. Pokud je objekt na
kolizní dráze s tankem a chová se jako ATGM, počítač přivede k výbuchu
speciální kazetu, natočenou směrem k přilétající raketě. Ta exploduje a
vymrští oblak projektilů určeným směrem a raketu zničí šrapnelovým efektem
ještě před jejím dopadem. Stejně jako ERA (reaktivní pancíř) to je
nepříliš „kamarádský“ systém k pěchotě obklopující tank.Pokud měla pěchota
výhrady proti ERA, nedokážu si představit, jak zareaguje na Arenu.
Mimochodem Arena lze použít v případě nouze pro obranu tanku před
nepřátelskou pěchotou v těsné blízkosti tanku. Arenu používají pouze
Rusové, zatím však nebyla vyzkoušena v boji.
Bobby
připravil: Ruprt |
přidat
komentář do diskusního fóra |
|